František Ignác TŮMA

V Tůmově skladatelském odkazu převládají duchovní díla (Mše, Magnificat, Responsoria, moteta, žalmy). Kantáta Stabat Mater byla vytvořena na objednávku Marie Terezie. Zhudebňuje text známé středověké sekvence. Tůmovo zpracování je zvukově střídmé, avšak výrazová síla jeho harmonického ztvárnění těch partií, jež se váží k zobrazení utrpení a bolesti Matky, bezmocně přihlížející mukám a smrti svého Syna, tvoří nevšední a niterně hlubokou dominantu této mnohotvárné skladby. Loretánské litanie se staly nejoblíbenějšími a nejpoužívanějšími ze středověkých recitativně zpívaných modliteb. Přestože litanie charakterem svého textu nenabízely příliš mnoho možností pro náročnější ztvárnění, dosvědčuje Tůmovo dílo seriózní kontrapunktické umění a nevšední harmonickou vynalézavost autorovu. 
Partita c moll připomíná typ divertimenta, je však zaměřena ke složitému baroknímu vícehlasu, zejména kánonickým vedením hlasů, ostinatem, použitím fugata s finální těsnou prodlevou. V závěrečném třídílném Allegru se objevuje v náznaku sonátová forma. 

V tvorbě SAMUELA CAPRICORNUSA lze postřehnout vliv italských mistrů; znal a na Slovensko uvedl díla Claudia Monteverdiho. Komponoval písně s instrumentálním doprovodem, sonáty, kanzony, koncerty a duchovní díla. Některá z nich se dochovala v Bardějově a v Kroměříži, mezi nimi vánoční mše a sbírka vokálně instrumentálních skladeb jeho bratislavského působení (1665), Opus musicum.