Zpět  

František Ignác TŮMA (1704-1774): Stabat Mater

MK 0801 1 CD
Ukázka Cena: Kč
Cena: 249Kč
Authentic
Lytanie Lauretanae 13:34
[1] Kyrie eleison 2:11
[2] Sancta Maria 3:10
[3] Speculum iustitiae 4:36
[4] Salus infirmorum 3:27
Partita in C minor 17:59
[5] Adagio. Allegro moderato 3:59
[6] Aria. Andante 4:17
[7] Menuet 3:52
[8] Adagio con uno. Violino obligato 5:48
[9] Allegro 1:50
Stabat Mater 18:21
[10] Stabat Mater dolorosa o ce du ora 2:18
[11] O quam tristis / Quis est homo 2:36
[12] Pro peccatis / Vidit suum dulcem natum 1:52
[13] Eia Mater / Sancta Mater / Tui nati 3:20
[14] Fac me tecum pie flere 2:50
[15] Virgo virginum preclara 1:55
[16] Christe, cum sit / Quando corpus morietur 3:25
SAMUEL CAPRICORNUS
[17] Dixit Dominus (Ps.109) 3:36
[18] Justorum animae 2:33
[19] Magnificat 4:42
Total time 61:34

Pražští madrigalisté
umělecký vedoucí: Pavel Baxa

ZPĚVÁCI
sopráno: Milada Čechalová, Milada Čejková
alt: Agáta Čakrtová, Eva Křížová
tenor: Pavel Baxa, Damiano Binetti
bas: Jiří Bíba, Vratislav Vinický

INSTRUMENTALISTÉ
barokní housle: Václav Nárt, Simona Hurníková, Petr Zemanec, Markéta Zemancová
barokní violoncello: Marcela Pěrušková
violon: Luděk Braný
varhanní portativ, cembalo: Aleš Bárta


V Tůmově skladatelském odkazu převládají duchovní díla (Mše, Magnificat, Responsoria, moteta, žalmy). Kantáta Stabat Mater byla vytvořena na objednávku Marie Terezie. Zhudebňuje text známé středověké sekvence. Tůmovo zpracování je zvukově střídmé, avšak výrazová síla jeho harmonického ztvárnění těch partií, jež se váží k zobrazení utrpení a bolesti Matky, bezmocně přihlížející mukám a smrti svého Syna, tvoří nevšední a niterně hlubokou dominantu této mnohotvárné skladby. Loretánské litanie se staly nejoblíbenějšími a nejpoužívanějšími ze středověkých recitativně zpívaných modliteb. Přestože litanie charakterem svého textu nenabízely příliš mnoho možností pro náročnější ztvárnění, dosvědčuje Tůmovo dílo seriózní kontrapunktické umění a nevšední harmonickou vynalézavost autorovu.
Partita c moll připomíná typ divertimenta, je však zaměřena ke složitému baroknímu vícehlasu, zejména kánonickým vedením hlasů, ostinatem, použitím fugata s finální těsnou prodlevou. V závěrečném třídílném Allegru se objevuje v náznaku sonátová forma.

V tvorbě SAMUELA CAPRICORNUSA lze postřehnout vliv italských mistrů; znal a na Slovensko uvedl díla Claudia Monteverdiho. Komponoval písně s instrumentálním doprovodem, sonáty, kanzony, koncerty a duchovní díla. Některá z nich se dochovala v Bardějově a v Kroměříži, mezi nimi vánoční mše a sbírka vokálně instrumentálních skladeb jeho bratislavského působení (1665), Opus musicum.