Komorní hudba / Chamber Music / Antonín REJCHA (1776 - 1836)

Kód položky: MK0025

Tvorbě pro sólový klavír se Rejcha věnoval především v době svého vídeňského působení. Klavírní sonáta Es dur, op.43 vznikla právě v tomto období, v roce 1804. Je na ní patrný vliv vídeňského klasicismu, a to především Haydnův, ale i Beethovenův. Zároveň se zde však Rejcha projevuje jako zralý mistr, který usiluje o individulní projev. 
Mimořádného významu dosáhl Rejcha svojí tvorbou pro dechové nástroje. Věnoval se jí sice již dříve, ale k největší dokonalosti dospěl v pařížském období. Dechové nástroje, zvlášť dřevěné, prožívaly ve Francii 1. poloviny 19. století období velkého rozkvětu. Většina z nich prošla právě v této době podstatnými konstrukčními změnami, které změnily jejich zvuk i technické možnosti. Experimentování tehdejších francouzských nástrojářů našlo obdobu v Rejchově díle. Napsal velké množství skladeb pro různé, často i netypické obsazení těchto nástrojů. Dechové kvintety jsou pak jeho vrcholnými díly a jsou považovány za první svého druhu. Celkem vydal tiskem čtyři svazky dechových kvintet. Kvintet Es dur, op.100, č.3 pro flétnu, hoboj, klarinet, lesní roh a fagot pochází ze třetí sbírky, která vyšla v Paříži v roce 1819. 
Příkladem Rejchovy tvorby pro neobvyklé nástrojové kombinace je jeho Grand quatuor concertant Es dur, op.104 klavír, flétnu, fagot a violoncello. Tiskem vyšel v Paříži roku 1824. Je psán s velkým smyslem pro vytěžení všech technických i výrazových možností nástrojů. Rejcha zde uplatňuje svoji novátorskou skladebnou a instrumentační nauku a i celkovým výrazem se již pohybuje zcela na půdě hudebního romantismu 

Interpreti